Pan soudce působil jako „zlý pán“ . Jak už je jeho povinností nikomu nenadržoval a k oběma stranám se choval stejně, i když v případě matky jsem měla pocit, že by snad měl trochu zmírnit svůj způsob kladení otázek, kdy jakoby se ji snažil na něčem nachytat, stále na ní naléhal v přesném odpovídání na jeho nepříliš přesné dotazy. Ale nakonec když se stejným způsobem choval i k druhé straně, pochopila jsem, že jen tímto způsobem může z účastníků „vymámit“ to, co chce slyšet a co je důležité pro jeho pozdější rozhodování.
Matka s sebou neměla právního zástupce a možná proto vypadala velmi rozrušeně a nervózně. Při výslechu si stále mnula ruce a hlas se jí trochu chvěl. Vypadala, jako kdyby se měla každou chvílía s každým dalším slovem rozbrečet.
Otec naopak vůbec nervózní nebyl a už před soudní síní neskrytě laškoval se svou velice atraktivní zástupkyní. Se soudcem jednal neuctivě, byl drzý a snažil se vykrucovat z některých otázek anebo je naprosto převracet - samozřejmě ve svůj prospěch, což se mu ale pro přísnost soudce nedařilo.
Další osobou v jednací síni byla už jen postarší paní zapisovatelka, která se nijak neprojevovala, kromě toho, že přes její cvakání do klávesnice nebylo vždy plně rozumět tomu, co říká pan soudce.
Atmosféra v soudní síni mi nebyla nijak příjemná, očekávala jsem, že jednání mě nijak nerozhodí, že se posadím, zapíšu nějaké poznámky a půjdu zase v klidu domů. Nestalo se. Nejdříve jsem byla trochu v rozpacích z matky, která mi přišla trochu hloupá (s prominutím) a zbytečně složitě odpovídala, čímž si to sama jen komplikovala.
Poté se však ozvala lítost ( - ale možná byla naopak velice chytrá a využila svých hereckých schopností a dovedností k ovládnutí aktérů jednání). Horší ale bylo, když začal výslech otce, při kterém chybělo opravdu málo, abych přerušila jednání nějakým svým rozhořčeným výstupem, protože jeho názory a odpovědi mi přišly
opravdu naprosto "vytáčející". Iritoval mne jeho přístup k dítěti - totální ignorace potřeb svého syna. Naštěstí jsem se ale udržela, i když se zaťatými pěstmi, a vydržela u jednání až do jeho samotného závěru.
Celý den ve mně ale přetrvávala zlost a byla jsem plna nejrůznějších emocí. Myslela jsem si o sobě, že jsem flegmatický člověk, teď si nejsem tak jista a obdivuji každého, kdo vykonává povolání soudce, protože nenechat se rozhodit nejrůznějšími lidskými povahami a to při ještě silnějších procesech, je podle mě, po tomto zážitku, pro člověka jedna z nejtěžších věcí. Možná jsem se nechala tak snadno rozhodit jen kvůli tomuto procesu, protože jsem byla naštvaná i na
otce svého, kterého mi svými logickými úvahami otec nezletilého připomínal, ale byla jsem zaskočena, že mě případ tak zasahoval i přes to, že se jednalo o případ zcela běžný. Neumím si představit, že bych měla být u nějakého složitějšího a emotivnějšího jednání.
Byla jsem překvapena už u samotného vstupu do budovy soudu. Ve chvíli otevření vchodových dveří přede mě předstoupili dva členové ostrahy a zaskočili mne svými dotazy typu, co potřebuji a kam chci jít. Chvíli jsem se vzpamatovávala z šoku, který mi způsobili, a pak jsem se konečně vyjádřila. Byli ale velice vstřícní a milí. Musela jsem poté projít jakýmsi detektorem, aby
zjistili, zda u sebe nemám nějakou zbraň. Běžně u sebe zbraně nenosím, a tak mě pustili do dalších prostor budovy.
Původně jsem měla vybraný jiný případ (rozvod), který měl být od devíti hodin, ale když bylo asi deset minut po deváté, přišla za mnou jistá paní soudkyně, že pokud čekám na tento proces, tak má pro mě špatnou zprávu, protože jeden z hlavních aktérů jednání (žalobce) musel být hospitalizován. Hned se ptala, zda jsem studentka, chovala se ke mně mile a poslala mě za svou kolegyní, abych se jí zeptala, jestli nemá v nejbližší době nějaký zajímavý případ. Ta mi ale po zhlédnutí následujících stránek svého diáře oznámila, že asi nemá nic, co by mě mohlo zajímat. Bloudila jsem tedy po chodbách a když jsem na dveřích jedné síně viděla, že bude za chvíli začínat nějaké jednání, rozhodla jsem se, že zůstanu a uvidím, co to bude. Nakonec z toho vznikla tato práce.
POPIS:
U soudu se od 9:30 do 10: 45 jednalo o změně výše výživného pro nezletilého Jiřího (nar. 8.11.2006), který byl před rokem svěřen do péče matky. Dosud činilo výživné pro něj 4000 Kč měsíčně, matka žádá z důvodu rostoucích nákladů na syna (kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu, především těžkým alergiím) o zvýšení této částky o 2000 - 3000 Kč. Otec naopak žádá o snížení výše výživného, ale jak se později ukazuje, částka 4000 Kč/měs. mu nečiní žádné problémy, pouze na doporučení své právní zástupkyně podává tuto žádost, aby měl větší šance na zachování této měsíční částky. Bylo usneseno, že tato dvě řízení se spojí ke společnému jednání.
Otec o syna zjevně nejeví zájem, od jeho narození se s ním setkal dvakrát. Ani s matkou nezletilého neudržuje kontakt. Ona mu však v setkání se synem nikdy nebránila. V projednávané věci byly předloženy veškeré účty a doklady, které prokazují sumu, jakou musí matka za Jiřího platit, přičemž ze všech údajů jasně vyplývá, že ona ze svého rodičovského příspěvku (7600 Kč/měs.) nemůže být
schopna uhradit všechny tyto náklady. Zatím si půjčuje peníze od své matky a doufá, že jí je bude moci časem splatit. Otec nezletilého, pracující jako řidič nákladní dopravy uvádí svůj příjem 22000Kč/měs. a narozdíl od matky Jiřího je majitelem jedné nemovitosti a auta. Dále uvádí, že má manželku, se kterou teď čeká dítě. Jeho současná manželka chodí stále do práce, kde zatím ještě bere plnou mzdu, on se ale snaží poukazovat na to, že až manželka porodí, bude potřebovat peníze na toto dítě a tak si nemůže dovolit dávat další peníze na Jiřího.
Otec k se při celém jeho výslechu snaží osočovat matku Jiřího, jednak že prý zatajuje svého nového přítele, od kterého údajně dostává peníze, a jednak jí nevěří vysoké náklady, které ona uvedla, za léky pro nezletilého. Avšak nikdy nebyl s to zajít za lékaři a ověřit si Jiřího zdravotní stav a nutnost těchto drahých léků. Pan soudce se při celém procesu snaží, aby se matka s otcem nějak rozumně dohodli, ale otec stále jen říká, že jí nevěří. A tak na žádost otce bylo odsouhlaseno vyžádání odborné zprávy o zdravotním stavu Jiřího. V jednání o změně výše výživného tedy zatím nebylo jasně rozhodnuto a toto jednání bylo odročeno.
Žádné komentáře:
Okomentovat