Téma omezování informačního sebeurčení neztrácí aktuálnost, a díky G. Orwellově podobenství máme v osobě Velkého Bratra k dispozici modelovou představu problému, který vzniká z nevinného sledování ("kdo je poctivý nemá se čeho bát"). Nyní nám média sdělila, že "Vědci tajně sledovali 100 tisíc lidí. Aby získali data"
Pikantní je, že takto byli prostřednictví celulární technologie mobilních telefonování sledováni Evropané americkými vědci. Důvod?
V USA je takové tajné sledování v rozporu se zákony.
Evropa je tedy progresivnější, a jednoho hned napadá, zda je to druh progresivity, o nějž musíme stát. (Možná tu máme důvod, proč američtí sociální vědci vesměs Evropu milují.)
Každopádně sociologové často neodolají, a to ani u nás. V našem zájmu (abychom to nemuseli vyplňovat znova), podpoří záměr vlády mít v rukou citlivá data o našich životech, která pak může kdykoli využít proti občanům (např. v daňovém či trestním řízení). Viz třeba poslední akce italské vlády, kterou podnikla v době, kdy neměla legitimitu ani dát pokyn k nákupu toaletního papíru.
Vědění je moc, a moc představují informace. Záleží na kontextu, v němž ono vznosné Scientia potentia est čteme, zda je kontextem univerzitní erb, nebo placka tajné služby. Jaký kontext mají podobná sociologická šetření? Vědecký? Mocenský? Mocensko-vědecký? To ukáže až budoucnost.
Planý poplach?
Jistě, kdo nic neudělal, má čisté svědomí a nemá se čeho bát.
(BBIWU)
Žádné komentáře:
Okomentovat