Monika: cíle právní normy a cíle aktérů v jednotě jen zdánlivé

Definice snažící se vystihnout vlastnosti práva je v praktickém životě velmi redukována. Sdělnost právního systému je podmíněna faktory jako je obsáhlost, složitost, dynamika a profesní jazyk. Pro běžného účastníka společnosti je zhola nemožné všechno poznat, vstřebat natož využít. Je to spíše výsada právních profesionálů. Proto se jejich absence odrazila na reakcích rozváděných manželů.

Při soudním jednání se pozdnatky jednotlivých vědních disciplín odrážejí v jejich aktérech. Profesionálové zastupují obor právo a „civilisté“, tedy rozvádění manželé (k nimž se počítám také já jako pouhý pozorovatel „z lidu“), přestavují složku sociologickou.
Jedním z aspektů vztahu jednotlivých složek byla sdělnost nebo také srozumitelnost práva. Je to vlastnost práva umožňující porozumět a orientovat se v normativním systému. Má zprostředkovat informace nejen o zakázaném chování, ale i poskytnout možný návod na prosazení vlastních cílů a potřeb.

Nyní zpět k rozváděným manželům, u nichž se projevil aspekt zmíněný v úvodu mého textu. Jejich projevovaná nejistota a strach prozrazoval jejich neseznámenost s právním systémem. Svou znalost stavěli pouze jen na jakémsi povšechném povědomí o tomto rozvodovém právu a konkrétním procesu. Manželům byla ponechána pouze důvěra ve všemi uznávaný systém. Jejich povědomí o něm také vycházelo z dávno zakořeněné víry, že pod pojmem právo se skrývá spravedlnost a jako takové má naplňovat sdílenou představu o ní. V tomto případě si na konci přelíčení tuto víru o spravedlnosti
určitě ponechali, protože právo bylo užito k dosažení jejich požadovaného cíle, tj. rozvedené manželství.
Dalšími a nemálo důležitými aktéry byli právní profesionálové. Právo je sice psaný a tudíž neměnitelný systém (pokud nebereme v úvahu zákonodárnou činnost), ale jako systém neuzavřený je ovlivňován nepsanými faktory, tedy lidským. Chápání práva jednotlivce ho výrazně ovlivňuje.
Toto se projevilo na přístupu paní soudkyně při projednávání podmínek vzájemného soužití v průběhu rozvodového řízení. Její interpretace byla velmi striktní. Tato striktnost v uplatnění právní normy se však rozcházela z praktickou složkou každodenního života. Soudkyně nekalkulovala s případem iracionálního jednání, jež se u rozvodu (hlavně co se týče manželství s dětmi) velmi často vyskytuje.
Tento problém nemusel být způsoben jen soudkyní, ale také vlastním samotným zněním zákona. Právní normy jsou konstruovány zákonodárnými orgány, které jsou tvořeny lidmi. Při vzniku samotného zákona se věří v praktické zkušenosti a povědomí lidí v daném okruhu problému. Také se věří v prosazení formy názoru, který je vlastní většině. Avšak formulací normy může nabýt úplně jiného účinku, než bylo zamýšleno. Jako zkreslující faktory zde působí jazyk, který se následně vrací k problému interpretace.
Pokud výklad daného zákony záleží velkou měrou na interpretaci jednotlivých aktérů (v tomto případě soudkyně), klesá jistota dosažení hledaného cíle (rozsudku) v právu. Již o tato sice striktní, ale malá interpretace na chvíli ukazovala jiným směrem než chtěným. Ukázalo se zde nebezpečí práva nebýt vždy v souladu s tím, co je morální a správné.