Velmi mě potěšil Martin, který uvažoval nad článkem o podivném chování diplomatů v sídle OSN v New Yorku, který Ota Ulč vystavil na Neviditelném psu. Článek popisoval, jak neochota pykat za své přestupky koreluje s mírou domácí korupce a jak městu došla trpělivost a proto začalo pokuty vymáhat tím, že auta odtáhlo a lobbovalo za zastavení zahraniční pomoci.
Úkolem bylo uvažovat na téma dodržování pravidel. "Chováme se doma stejně jako v cizině? Jaký bude mít vliv popisované opatření města N. Y.? Proč nebylo pravidlo dodržováno, ačkoli platilo? Znamená to, že diplomaté jsou nemravnější než jiní lidé? Je příčina v samotné existenci privilegia? Čím je opatření pro přestupce překvapivé? Kalkulovali s možností, ke které město sáhlo?"
Martin použil*) schéma sociální konstrukcionismu, spojené se jménem Petera L. Bergera a použil politologickou analýzu totalitních systémů. Měl jsem obavu, zda uspěje, neboť šlo o záběr opravdu široký a překračující rozměr seminární práce. Výsledek byl velmi zdařilý. Nebo myslíte že ne?
------
*)
"Tato práce psaná z pohledu sociálně-konstruktivistického paradigmatu si klade za úkol zachytit míru korelace mezi formou politického uspořádání konkrétního státu (demokracie x autoritativní režim) a postojem k právu a morálce občanů v daném státě žijících.
Pojetí státu je zde definováno dle knihy Thomase Bergera a Petera Luckmana Sociální konstrukce reality, tj. stát jako jistá forma zastřešující meta-instituce, na níž je tedy možné vztáhnout znaky, které autoři institucím přisuzují. V práci je dále operováno s tezí Pierrea Bourdieu obsažené v knize Teorie jednání, že „v našich společnostech se na utváření a předávání nástrojů výstavby sociální skutečnosti rozhodující měrou podílí stát“ (Bourdieu 1998: 88).
S pojmy demokratické a autoritativní politické uspořádání je v práci operováno jako s weberovskými ideálními typy. "
Žádné komentáře:
Okomentovat