Vynucování pravidel je podmínkou fungování práva. Tak praví jeden ze základních poznatků sociologie práva. Loni jsme se studenty diskutovali některé otázky vynucování pravidel. Záměrně jsem vybral systém neformální, pravidla fair play. Za podklad sloužil "novinový" článek Fotbaloví trpaslíci dokáží někdy kousat ze dne 6. 10. 2006 vystavený na aktualne.cz
"Podobně mohli dopadnout čeští reprezentanti v mlze na Faerských ostrovech. Vstupní zápas do kvalifikace o postup na ME 2000 v září 1998 se jim v nepříznivých podmínkách vůbec nevydařil a hubenou výhru 1:0 zachraňoval Vladimír Šmicer pár minut před koncem gólem, který vyvolal hodně emocí. Domácí se v závěru zápasu snažili co nejvíce zdržovat a pět minut před koncem zakopli míč do autu, aby mohl být ošetřen jeden z Faeřanů. Češi následně míč nevrátili a Vladimír Šmicer z protiútoku v husté mlze skóroval.Vysloužil si tak několik útoků od rozzuřených domordců, po konci zápasu došlo na strkanice mezi hráči a masér českého týmu byl popliván fanoušky."
Kolegové se měli zamyslet nad pravidlem fair play, které velí vrátit soupeři míč, který předtím umyslně kopl do zámezí, aby vynutil přerušení hry. Proč toto pravidlo existuje? Kde je toto pravidlo zachyceno? Jak je dodržování tohoto pravidla vynucováno? V jakých situacích má být toto pravdidlo aplikováno? Jaká je pojistka proti jeho zneužití? (Může být pojistka proti zneužití sama zneužitelná?)
A odpovědi byly různé. Tomáš vyčítal pravidlu nejasnost a doporučoval jeho kodifikaci, proti čemuž vehementně brojila Bára
Žádné komentáře:
Okomentovat