Právníci jsou v nemilosti. Teorií proč tomu tak je fůra. S. Vago v učebnici Law and Society nevoli přikládá mj. tomu, že právníci z profesní povinnost musí zastávat stranická [partisan] :-) stanoviska
Dále Vago dokladuje neoblíbenost právníků novinovými titulky.
Např. o mastném účtu za zastupování pozůstalých po Rodney Kingovi)
Postoj k právníkům však není jednoduše nenávistný. Dokladem toho jsou i anekdoty.
Z nich ale plyne, že postoj k právníkům lze popsat něčím, o čem Max Scheller (inspirován F. Nietzschem) mluvil jako o
(nejde o "zpětný sentiment", či sentiment k minulosti, jak používají tento pojem někteří mluvčí).
Resentiment je směsí obdivu a zlosti a strachu, "pocitu lásky a nenávisti, studu, resentimentu".
Nebo cyničtěji řečeno jde o „bezmocné nepřátelství“
O resentimentu píše Robert King Merton (U nás třeba stať Sociální struktura a anomie in Studie ze sociologické teorie, Slon 2000, str. 170) "Jde o odsuzování něčeho, po čem v skrytu duše toužíme"
Advokát je něco jako starší brácha: pěkně nás štve, jen nařizuje, všechno ví nejlíp a ještě říká, že to s námi myslí dobře (a my máme v koutku duše jistotu, že to s námi skutečně dobře myslí)
Ale když nám někdo silnější natluče, jsme rádi, že bráchu máme.
Žádné komentáře:
Okomentovat