Spousta písmenek se již popsala o chobotničce (šak víte, ta co mluví hlasem Jiřiny Boddalové). Kritika neregulérnosti soutěže je jednou z nejpodnětnějších. Ze strany kritiků bylo slyšet spoustu sofistikovaných argumentů. Pěkně do sebe zapadají. Tedy do té doby, než si uvědomíme, že kritiku vyslovujeme v době, kdy v Česku neumíme žádnou řádnou soutěž uspořádat. Česká losovačka vstoupila do dějin na youtube. A je veřejným tajemstvím (viz např. rozhovor stavitele Petra Czasche pro týdneník Respekt), že stavební zakázky se přidělují v soutěžích se stínovými konkurenty (jde zřejmě o inovativní přetvoření modelu, který se ujal již v době malé privatizace, kdy bývalí veskláci a vyhazovači objížděli víkendové dražby na okresních městech a nabízeli podmínky, za nichž zajistí, že již nikdo nepřihodí). POrušení pravidel je vážná věc. Ví ale Čech, žijící teď a tady, co jsou to pravidla?
Naše soutěže jsou posedlé formalismem; nabídky jsou vyřazovány pro nevhodné rozměry obálek, což však v zemi, kde lze zrušit volby na základě zjištění, že jeden z 30 provázků svazujících volební lístky byl roztřepen.
Tož tedy protestujeme. Soutěžili jste podle špatných pravidel! A která jsou ta dobrá. Kaplický to riskl. Pokud někdo vážně uvažuje o tom, že risk mohl být domluven (a tedy nebyl riziekm), resp. že vítěž byl jasný, protože vzácná žene Eva Jiřičná s vítězem žila, tak ať si změní dummy a představí si jména Topolánek a Topolánková. myslíme, že automaticky by Pavla Topolánková chtěla zvýhodnit manžela?
A další věc. V naší zemi neexistuje důvera (viz i http://www.lidovky.cz/odpovedi.asp?t=JIRICNA) a mimoprávní normy považujeme za neexistující.
Přitom od věky věků platí, že jediným slušným kapitálem je důvěra a Jméno. Myslíte, že stojí kvůli pár miliónů obětovat svůj kredit? U nás kde komu. Mimo domov, na západ od našich hranic však lépe vědí, že některé věci nesmí být na prodej.
I na posuzování výsledků soutěží by to chtělo "aplikovat" umění přibližnosti ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat