O právu a společnosti: Strach z vakua: pravidel je mnoho, ale následky jejich zrušení by byly nedozírné

sobota 13. října 2007

Strach z vakua: pravidel je mnoho, ale následky jejich zrušení by byly nedozírné

Počet denně chrlených pravidel, kterými se máme řídit již dávno přerostl "recepční kapacitu adresátů norem". Všichni víme, že musí přijít změna.
Na současnou podobu světa údajně organizovaného vyhlašovanými pravidly jsme si už tak zvykli, že bez něj nemůžeme žít. Uvěřili jsme, že by nás zahubil následný chaos. A neslyšíme hlásek, který říká, že by se jen zvýšila naše odpovědnost a chuť ke spolupráci. Tato hypotéza je podpořena tvrdými daty.

Jde o drahtenský experiment inspirovaný myšlenkami Hanse Mordemana. (Více i zde)
I unás bylo o dopravním experitmentu referováno zde
http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/02/050201_cz_world_naked_roads_pckg.shtml

Žádné komentáře:

Okomentovat

Předvídatelné právo

Píše se rok 2054. Washington D.C. je zbaven kriminality. Budoucnost je světlá. Vina je potrestána dřív, než ke zločinu vůbec dojde. PreKrim, elitní jednotka Ministerstva spravedlnosti, dokáže vraždě zabránit díky třem jasnovidcům, psychotronickým osobnostem, které neomylně určí pachatele. Je to nejmodernější obrana proti zločinu, dokonalý systém. Informace od tří médií se nejdříve přenesou na plazmovou obrazovku. John zde analyzuje, co jasnovidci vidí. Nepochybuje o své práci, dokud se sám nestane podezřelým číslo 1. [S. Spielberg]

Království juris prudentiam

Právní řemeslo a věda jsou v podezření již dlouho, dlouho: "Naposledy tedy vedli mne do jednoho ještě širokého auditorium, v němž sem víc než kde znamenitých lidí uhlédal. Ti vůkol po stěnách malované měli zdi, sruby, ploty, parkany, šraňky, příhrady a přívory; a zase skrze ně ty i jiné mezery a díry, dvéře i vrata, závory a zámky, a rozličné k nim klíče, klíčky a háky. Na to vše oni ukazujíc sobě, kde se a jak přejíti můž neb nemůž, rozměřovali. I ptám se: "Co pak ti lidé dělají?" Odpovědíno mi, že vyhlédají, jak by jedenkaždý v světě při svém ostáti, aneb také z jiného na sebe něco pokojně převésti mohl, pro zachování řádu a svornosti. Řekl sem: "To je pěkná věc;" ale podívaje se trošku, zošklivil sem ji sobě.
K tomu viděl sem, že všecko to umění jen na chuti některých založeno bylo, že se tomu neb onomu to neb ono za právo ustanoviti vidělo, tak toho jiní šetří; aneb (znamenal sem to tu) jak se kterému mozku zavrtí, tak hradby neb mezeru dělá a boří. " (Jan Ámos Komenský, Labyrint...)