Právo je všepronikající (vlezlý) systém ovlivňující náš každodenní život. Řeči práva a výrobkům "právního provozu" není snadné porozumět, tedy pokud nejste právník (a je mnoho dokladů, že i právníci mají často potíže).

Rádi bychom zde za pomoci studentů brněnské sociologie psali o tom, jak se chová "brouk zvaný právo" v prostředí zvaném společnost.


Právní zkoumání hovořící jazykem práva ponecháme právníkům. Zkusme právo zkoumat zvnějšku, jako brouka.

neděle 11. listopadu 2007

Lucia: soudkyně mě požádala, abych si našla jiné jednání

Jednání bylo skutečně rychlé, vše bylo brzy vyřízeno. Nejsem si jistá, jestli z přání brzy skončit práci, nebo co nejdříve ulevit účastníkům. Atmosféra byla dosti sterilní, vylepšila se až při čtení rozsudku, kdy se žalovanému povedlo rozbít židli. Nakonec vše proběhlo v pořádku

Dne 30.října 2007 jsem se zúčastnila civilního soudního jednání u okresního soudu. Šlo o rozvod. Do jednací síně jsme byli zavolání v 10:08.Vevnitř již byla soudkyně a zapisovatelka. Místnost nebyla příliš velká. Žalobkyně usedla nalevo, žalovaný napravo. Jednání proběhlo rychle a bez problémů. Manželé předložili dohodu o vypořádání, tudíž nebylo zkoumáno jaké bylo jejich manželství a proč se rozhodli jej ukončit. Následoval výslech žalobkyně a žalovaného, otázky se nijak nelišily. Nejprve obecné-vzdělání, státní příslušnost atd., poté zda-li již opravdu nechtějí setrvat ve svazku manželském, jsou-li ještě citově zainteresováni a zda souhlasí s dohodou.O dpovědi v druhé části se také nijak nelišily, následoval sled odpovědí ano-ne, soudkyně poté nadiktovala zapisovatelce souvislou výpověď obou manželů.Návrh na rozsudek od manželů byl rozvod a v 10:19 jsme byli poslání ven, čekat na rozhodnutí soudu. Po 15 minutách jsme byli zavolání zpět. Manželství bylo uzavřeno v roce 1988, o alimentech a opatrovnictví bylo rozhodnuto již dříve, společná domácnost neexistuje již od prosince 2006, proto byli rozvedeni dle §24 94/1963sb.Mají 15 dnů na podání odvolání, oba se rozhodli, že tak neučiní, žalobkyně má jeden měsíc na změnu současného příjmení na předchozí.

K soudu není obtížné se dostat, budova je volně přístupná v centru města, sídlí ve stejné budově jako škola. Na vrátnici jsou dva policisté a v rámci bezpečnosti kovový rám a rentgen na zavazadla.Policisté jsou velice vlídní, ochotní, příchozím pomáhají. Zdálo se, že jsou na studenty zvyklí, při obou mých návštěvách mi ochotně půjčovali materiály(rozvrh soudních jednáních jsem nenašla na úřední desce, ale právě u nich), navigovali mne správným směrem a dokonce i lehce zavtipkovali. To hned při vstupu zmírní nervozitu a pozvedne náladu.
Zato paní soudkyně už takto vlídná nebyla. S odůvodněním, že jde o rozvod mě požádala, abych si našla jiné jednání(což se dá pochopit), nicméně tehdy ještě manželé se mne zastali, že mohu klidně zůstat, že se mi to nebude hodit pouze do školy, ale i do běžného života. Paní soudkyně, řekla bych, nebyla příliš nadšená.
Při výslechu mluvila rychle a potichu s ne moc dobrou artikulací,tudíž jí nebylo vždy dobře rozumět. Zároveň však v intonaci hlasu bylo vidět pochopení pro situaci, zřejmě vypěstované zkušeností. Hned v úvodu nadiktovala zapisovatelce poměrně dlouhou směs čísel a písmen, opět dosti potichu.

Myslím, že ani já, ani manželé ani já jsme nepochopili, o co přesně šlo. Slečna zapisovatelka byla zřejmě nová.Nejprve si spletla název bydliště žalobkyně, poté měla problémy s řádným zápisem, kdy ji paní soudkyně musela upozorňovat na správné umístění teček. Jednání bylo skutečně rychlé, vše bylo brzy vyřízeno. Nejsem si jistá, jestli z přání brzy skončit práci, nebo co nejdříve ulevit účastníkům.

Atmosféra byla dosti sterilní, vylepšila se až při čtení rozsudku, kdy se žalovanému povedlo rozbít židli. Nakonec vše proběhlo v pořádku, v 10:45 jsme opustili síň. Účastníci byli jistě rádi, že to mají za sebou, ačkoliv to vypadalo, že to pro ně nebyla nijak zvlášť stresující situace. O přestávce spolu debatovali na chodbě a poměrně hlučně se smáli, možná se uvolnili při zjištění, že to jde tak rychle. To je samozřejmě vítáno, na druhou stranu svazek, který trval 19 let ukončit v půl hodině? Netroufám si to hodnotit, asi je to individuální a v těchto věcech asi opravdu platí čím dříve, tím lépe. Mimo to alespoň zbývá čas na řešení sporů, kde se účastnící nejsou schopni dohodnout.


Žádné komentáře: