Právo je všepronikající (vlezlý) systém ovlivňující náš každodenní život. Řeči práva a výrobkům "právního provozu" není snadné porozumět, tedy pokud nejste právník (a je mnoho dokladů, že i právníci mají často potíže).

Rádi bychom zde za pomoci studentů brněnské sociologie psali o tom, jak se chová "brouk zvaný právo" v prostředí zvaném společnost.


Právní zkoumání hovořící jazykem práva ponecháme právníkům. Zkusme právo zkoumat zvnějšku, jako brouka.

pondělí 11. května 2009

Radka: soudní projednání nepoškodilo dobrý vztah mezi účastníky.

Celé jednání probíhalo v poklidné atmosféře, bylo znát, že manželé spolu normálně komunikují, jsou schopni se na téměř všech věcech společně domluvit a nepanovala mezi nimi nenávist. Soudkyně celé stání vedla velice polopaticky, jednotlivé kroky vysvětlovala, takže všem zúčastněným bylo vše jasné. Na začátku zdůraznila, že pokud někdo mluví, tak u toho musí vstát a když někomu pokládala otázku (např. při předčítání důkazů, kdy obě strany ještě seděly na svých místech), dokonce dělala i pohyb rukou směrem nahoru, aby dotazovanému bylo jasné, že teď si má stoupnout.

(21.10.2008 čas – 12:45 – 13:15) nezletilé děti, o výchovu a výživu do a po rozvodu)

Celý soud na mě působil velice uvolněně, soudkyně neměla přehnané nároky na slovní vyjadřování zúčastněných, mluvila s nimi velice civilně, nepoužívala příliš odborných výrazů, ale výpovědi i vše, co říkala ona, vždy z toho civilního jazyka přeformulovala zapisovatelce do požadovaného právnického jazyka. Podle mého názoru jednání vůbec nezměnilo vztah mezi matkou a otcem dětí. I když otci bylo stanoveno hradit výživné na maximální hranici, kterou hodlal respektovat a ponechal si lhůtu na rozmyšlenou, zda podá odvolání nebo ne, stejně jak společně s matkou na začátku přišel, tak společně i odcházeli.
---
Popis:
V jednání šlo především o určení výše výživného. Rodiče dvou dětí (dosud manželé, ale manželka se chystala podat žádost o rozvod) se na výchově dětí dohodli sami (děti budou bydlet u matky a otec je bude po dohodě navštěvovat), takže úkolem soudkyně bylo pouze stanovit výši výživného do a po rozvodu manželství Stání začalo včas, ovšem nedorazila určená opatrovnice dětí, takže se začalo bez ní (dorazila až ve 13:00). V soudní síni byla pouze soudkyně, zapisovatelka, manželé (oba bez právníků) a od poloviny stání i opatrovnice dětí.
Na začátek se soudkyně zeptala, zda ani jeden nevznáší námitku na její předpojatost a poté, co oba manželé její předpojatost odmítli se přistoupilo k podstatě věci. Soudkyně přečetla všechny důkazy týkající se případu – délku trvání manželství, zaměstnání a průměrný plat každého z manželů za poslední rok, prohlášení, že manželé žijí v oddělených domácnostech (děti s matkou, s otcem se po domluvě stýkají), odborné posudky a prohlášení dětí, se kterým z rodičů by chtěly zůstat.
Potom soudkyně předvolala jednoho po druhém (nejdříve matku, potom otce) a pokládala jim víceméně stejné otázky – zda spolu opravdu nežijí, jak je to dlouho, zda má otec skutečně kontakt s dětmi atd. Nakonec se ještě zeptala otce, zda na děti od rozdělení domácnosti přispíval a v jaké výši. V průběhu výslechů dorazila opatrovnice dětí. Po ukončení výslechů se soudkyně zeptala, jestli jsou rodiče dětí dohodnuti na výši výživného. Rodiče dohodnuti nebyli a opatrovnice ve 13:05 požádala o přerušení a s rodiči jednala na chodbě. K dohodě o výživném nedošlo, a tak soudkyně
pokračovala v jednání. Zeptala se matky i otce na jejich představu o výši výživného (ty byly samozřejmě rozdílné) a poté o výživném rozhodla sama.
Soudkyně vynesla rozsudek, zeptala se, zda se některá ze stran chce odvolat (otec si ponechal lhůtu na rozmyšlenou, matka i opatrovnice se práva na odvolání vzdaly) a jednání bylo u konce.

Žádné komentáře: