Nyní se pokusme zaznamenané (vše se týká "Studie 1") analyzovat.
Nabízí se závěr o pluralitě práva a pluralitě pohledů na právo, a to dokonce i v případě, že trestný čin je obžalovaným přiznán. Kontroverze, které může právo vyvolávat, jsou v tomto případě spatřovány ne v tom, zda se obžalovaný provinil či neprovinil, ale spíše v tom, jak bude jeho čin hodnocen a ohodnocen (k jakému trestu bude odsouzen). Jak bylo výše vidět na několika příkladech (tělesná konstituce poškozené, sociální zázemí obžalovaného, počty úderů a jejich intenzita a způsob provedení, efektivita následné pomoci poškozené
po napadení atd.), výklad jednotlivých aspektů se u jednotlivých aktérů soudního jednání liší. V pozadí však je možné vypozorovat vědomí si toho, že je třeba hrát strategickou hru. Ostatně advokát to sám přiznává, studenti tuší a soudce vědomě odkrývá a snaží se ignorovat.
Potvrzení této strategie naznačuje také tip studentů PF MU, že výpověď obžalovaného je v jistých bodech vedena doporučením advokáta, což sám advokát potvrzuje a většina z veřejných účastníků jednání asi nejspíše očekává. Ani v případě přiznání viny se tak nedá předpokládat stejný pohled jednotlivých aktérů na míru zavinění, odpovědnosti a tíhy následků. Ostatně každá ze stran zastupuje jiné zájmy.
Soud je struktura, kterou lze chápat z několika velmi odlišných úhlů: 1. Soud je úřad, instituce mající svou jasně definovanou roli v prostředí ostatních institucí, které vzájemně propojené vytvářejí stát. 2. Soud interpretuje, vytváří a reprezentuje právo, potažmo právní systém. 3. Soud je nástrojem výkonu moci nad občany.
Žádné komentáře:
Okomentovat