Právo je všepronikající (vlezlý) systém ovlivňující náš každodenní život. Řeči práva a výrobkům "právního provozu" není snadné porozumět, tedy pokud nejste právník (a je mnoho dokladů, že i právníci mají často potíže).

Rádi bychom zde za pomoci studentů brněnské sociologie psali o tom, jak se chová "brouk zvaný právo" v prostředí zvaném společnost.


Právní zkoumání hovořící jazykem práva ponecháme právníkům. Zkusme právo zkoumat zvnějšku, jako brouka.

pondělí 1. března 2010

Pavla: Dodatek - řízení proti uprchlému

Soudní jednání začalo přesně v 13.00, kdy soudce zavolal všechny účastníky do soudní
síně. Zahájilo se soudní jednání - stát versus uprchlý (soudní jednání probíhalo
v zastoupení obžalované strany). Pan soudce zahájil soudní jednání přečtením
dosavadního průběhu soudu. Proběhlo již 5 jednání, na kterých byly předvedeny všechny důležité důkazy, kromě výslechu jednoho svědka – jeho výpověď chyběla k uzavření soudního jednání. Protože se opětovně nedostavil k předchozím jednáním, zeptal se soudce obou stran, zda chtějí v jednání pokračovat. V tu chvíli vešel do místnosti policista, který předvedl již zmiňovaného svědka, pana V. Kvůli jeho opakované nepřítomnosti byl soud již několikrát odročen, proto byl eskortován
policií a před soud předveden.

26.10.2009 13.00 – 14.02 hod
Obžaloba z trestného činu úvěrového podvodu a z organizování trestného činu podvodu
Budova soudu působí majestátným a impozantním dojmem, přesně tak, jak by podle mě soud působit měl. Do samotné budovy nebyl problém se dostat, stejně jako na jednání. Hned po absolvování bezpečnostní kontroly jsem stanula před informační nástěnkou, kde byl vypsán rozpis všech soudních jednání na ten den.

Pana soudce jsem potkala již na chodbě, ještě před zahájením soudního jednání. Byl velmi příjemný a sympatický, zároveň působil sebejistě a důstojně. Než jsem vstoupila do jednací síně, potkala jsem také obhájce obžalovaného i státní zástupkyni. Pan obhájce ještě před jednáním přecházel po chodbě, pročítal si důkazní materiály a pravděpodobně si opakoval závěrečnou řeč. Státní zástupkyně byla oproti tomu klidná, vyrovnaná a sebejistá.

[post působí dojmem, že kolegyně Pavla na sebe hodně nechala působit atmosféru soudu a zcela se ztotožnila s názorem obžaloby]
Policista byl soudem dotázán, zda není svědek pod vlivem alkoholu. Po negativní odpovědi, byl svědek přiveden do místnosti. Pan V. byl již za spolupachatelství na úvěrovém podvodu odsouzen k 360-ti hodinám veřejně prospěšných prací. Byla na něm evidentní nervozita a strach cokoliv říci, patrně aby si nepřitížil. Panu V. byly vysvětleny všechny práva a povinnosti, včetně varováním před křivou výpovědí a možností výpověď odepřít, ublížil, by-li někomu z nejbližší rodiny. Soud se otázal svědka, zda bude vypovídat. Na základě jeho kladné výpovědi soud začal s výslechem.
Svědek na základě otázek soudu vypověděl, že v době seznámení s obžalovaným
byl zaměstnán a jeho mzda se pohybovala mezi 8-10tisíci korunami. Obžalovaný mu nabídl peníze za to, že podepíše pár smluv – žádosti o úvěr. Za každý takový podpis dostal pan V. od obžalovaného 1500-2000 korun českých. Celkem tak obdržel podle vlastního odhadu 13 – 15. tisíc korun za 7-8 podpisů. Na tuto nabídku přistoupil proto, že měl dluhy – 20-30 tisíc. Dále byl svědek dotázán soudem, zda se účastnil, či zda něco ví o odcizení auta značky Renault Kangoo. Na tuto otázku svědek odpověděl negativně s tím, že ani nemá řidičský průkaz. Soud se pak zeptal
zástupců obou stran, zda mají nějaké otázky. Žádné dotazy ani z jedné strany položeny nebyly.

Poté byly soudem přečteny všechny trestné činy a rozsudky, které byly nad obžalovaným vyneseny dříve, včetně posledního rozsudku krajského soudu z roku 2009 a proti němuž se obhajoba předtím odvolala. V něm byl obžalovaný odsouzen na 7 let do věznice s ostrahou a náhradu škody.

Soud poté vyzval obě strany k závěrečné řeči. Závěrečná řeč státní zástupkyně byla podle mého soudu velmi dobře koncipována. Působila sebevědomě a věrohodně. Její argumenty byly přesvědčivé. Zmínila výpověď pí. H, invalidní osoby, jež podlehla osobnímu kouzlu a manipulativnímu chování obžalovaného. Ten jí přesvědčil k podpisu několika žádostí o úvěr, které ale měl splácet on. Tak se bohužel nestalo a pí. H. je nyní v těžké životní situaci. Zároveň uvedla, že všechny osoby zapletené do případu, ať spolupachatelé nebo oběti se shodují na tom, že obžalovaný, byl
velmi sympatický a uměl zacházet s lidmi. Vzhledem k jeho předchozí trestné činnosti se jedná o recidivu, státní zástupkyně proto navrhla nejvyšší možný trest, tj. odnětí svobody na 8 let ve věznici s ostrahou a náhradou škody, jež dosahuje téměř 2 milionů korun. Oproti tomu závěrečná řeč obhajoby, se mi nezdála moc přesvědčivá a její argumenty víc než chabé. Obhájce zahájil řeč tím, že všichni poškození, dostávali za své jednání peníze a všichni jsou svéprávné osoby, jež by měli nést
za své neuvážené chování plnou zodpovědnost a nesvádět své chyby na obžalovaného. Dále obhajoba uvedla, že absence obžalovaného ještě neznamená, že se vyhýbá své povinnosti. Dle obhajoby obžalovaný pouze vycestoval za svou rodinou do zahraničí. Zde můžeme také vidět, že je to slušný člověk, jež se chce naplno věnovat své rodině. Dále uvedl, že úmysl uvést v omyl osoby, jimž byla způsobena újma, nebyl prokázán.
Poté soud přerušil jednání za účelem porady o rozsudku. Vyhlášení rozsudku bylo určeno na 13.50 hodin.
Jménem republiky soud uznal obžalovaného vinným v plném rozsahu obžaloby – ve všech bodech, a udělil mu trest odnětí svobody na 8 let ve věznici s ostrahou spolu s náhradou škody v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že soud neví, kde se obžalovaný nachází, bude stíhán jako uprchlík. Současně soud zakázal obžalovanému podnikatelskou činnost na dobu 8 let. Soud svůj rozsudek odůvodnil tím, že obžalovaný byl usvědčen svědeckými výpovědi a není pochybnost, že své jednání prováděl s úmyslem osobního obohacení, zároveň si byl vědom, že páchá trestnou činnost. Tímto rozsudkem soudu byly zrušeny veškeré předchozí rozsudky. Pravomoc nabývá 8 den od písemného doručení. Právo odvolat se, si ponechal pouze obhájce obžalovaného. Tímto celý soud skončil, alespoň protentokrát...

Když jsem přicházela do budovy soudu, přicházela jsem s velkým respektem nejen před právem, ale i před lidmi, kteří právo aplikují a na jejich bedrech jsou osudy spousty lidí. Jsem velmi ráda, že návštěva soudního jednání, tento pocit ve mně utvrdila.


Žádné komentáře: