Eva: Včlenění do systému pravidel (socializace)

Předmluva blogu: Slova jsou symboly a symboly jsou spojeny s hodnotami, které pramení z kulturně historického osvětí. V našem případě to znamená, že slova se základem sociální to nemají jednoduché. Přitom sociální neznamená nic než společenský. Proto také slovo socializace není ničím jiným než včleněním jedince do společnosti prostřednictvím osvojením si pravidel. Přečtěte si zdařilou úvahu, kterou studentka Eva (bakalářský stupeň) napsala na toto téma v rámci zkoušky.

Žijeme ve společnosti, kde neznalost práva neomlouvá, na druhou stranu však čas jsou peníze. Z toho vyplývá, že určité povědomí o právních normách – tedy aspoň těch, které se každého bezprostředně týkají – mít musíme, nemáme však čas pročítat stále nová a neustále pozměňovaná pravidla. Přesto však se většina z nás chová způsobem, při kterém k porušování právních předpisů nedochází. To souvisí s právním vědomím. Ty nejdůležitější základy právního vědomí – tedy empiricky vznikající vědomí, že ve společnosti existují určitá závazná pravidla – získáváme v průběhu socializace, kterou můžeme definovat jako proces začleňování jedince do společnosti.


Žijeme ve společnosti, kde neznalost práva neomlouvá, na druhou stranu však čas jsou peníze. Z toho vyplývá, že určité povědomí o právních normách – tedy aspoň těch, které se každého bezprostředně týkají – mít musíme, nemáme však čas pročítat stále nová a neustále pozměňovaná pravidla. Přesto však se většina z nás chová způsobem, při kterém k porušování právních předpisů nedochází. To souvisí s právním vědomím. Ty nejdůležitější základy právního vědomí – tedy empiricky vznikající vědomí, že ve společnosti existují určitá závazná pravidla – získáváme v průběhu socializace, kterou můžeme definovat jako proces začleňování jedince do společnosti.

Spousta z nás už někdy potkala na přechodu pro chodce maminku s malým dítětem, která mu vysvětlovala, že když svítí na semaforu panáček červeně, že se musí počkat, až projedou auta, kterým na semaforu svítí barva zelená, a že když se rozsvítí panáček zelený, můžeme začít přecházet silnici, protože autům svítí světlo červené a nemohou tedy na přechod vjet. Myslím, že na tomto příkladu lze pěkně ukázat, jaký je vztah mezi socializací a znalostí práva. S danou normou se setkáváme v situacích, ve kterých se prakticky uplatňuje. Dostaneme k ní laický výklad a přímo se setkáváme s konkrétní situací, ve které působí. Socializovaný jedinec, v tomto případě malé dítě, se tedy nemusí s obsahem předpisu seznamovat prostřednictvím jeho pečlivého nastudování, ale přímo na místě je mu demonstrován příklad, ve kterém dané pravidlo platí. Takováto prezentace práva je tak pro všechny mnohem srozumitelnější, než konkrétní podoba daného právního předpisu. Také je tímto způsobem dané pravidlo prezentováno v širším kontextu. Pokud si přečteme text předpisu, známe jeho obsah, ale mohou nám unikat souvislosti či následky jeho porušení. Pokud je dítě svědkem porušení zákazu přecházení po přechodu v případě, kdy svítí červené světlo, může se setkat s následky takového chování – ten, kdo pravidlo porušil, může být v přítomnosti dítěte pokutován policistou. Tato situace nemusí nastat často, nicméně mnohem větší sankcí v očích dítěte může být to, že jeho matka (či jiná osoba, která je mu blízká a ocitla se s ním v dané situaci) toto chování odsoudí. Tímto způsobem se tak socializace právních norem prolíná se socializací ostatních normativních společenských systémů, jako je například morálka. Také se může stát, že ten, kdo do vozovky vstoupil, dojde následkem porušení zákazu přecházení v dané situaci přijít k úrazu. Tímto způsobem se tak socializovaný přesvědčí, že dané pravidlo má svůj praktický smysl. Může však dojít k tomu, že dané porušení právního předpisu není sankcionováno žádným způsobem, což je také velmi důležitým signálem socializovanému jedinci. V rámci jeho právního vědomí tak může dojít ke zjištění, že i když pravidlo platí, nemusí při jeho porušení dojít k žádným následkům.
Tyto příklady podle mne poukazují na význam a důležitost socializace v procesu získávání určitého právního vědomí a znalosti právních předpisů. Podle mého názoru je socializace efektivním prostředkem, pomocí kterého lze členům společnosti poskytnout základní znalost práva, seznámit je s jeho působením a fungováním, a to přirozeným a jednoduchým způsobem.