Zaujalo mě, že ve společnosti máme jedno právo, ale může v ní existovat více právních vědomí. Právní vědomí může ovlivňovat jakým způsobem bude právo uplatňováno, zachováno, či nějaká jeho část třeba i úplně vymizí nebo se změní. Nejenže může ovlivňovat právo, ale může být i samo ovlivňováno. Z tohoto pohledu je velice zajímavé sledovat, jak se právní vědomí dá pomocí různých metod formovat a přetvářet. Můžeme na něj působit tím, že budeme lidem poskytovat dobré informace o tom, co je právem, nebo by jím mělo být, jak se upravuje, nebo co je obsahem práva. K zamyšlení mě ale vede, že pokud může společnost toto vědomí formovat, tak jestli nedochází k tomu, že nějací vyšší úředníci si řeknou, že by chtěli změnit to a to, a začnou vést „kampaň“, aby toto vědomí změnili podle jejich vůle. Je mi jasné, že tohle všechno je závislé na celkovém rozhledu lidí a na jejich ovlivnitelnosti, a záleží jen a jen na nich, zda tomuto tlaku podlehnout či nikoli.
Jelikož vědomí může být ve shodě i rozporu s právem, může nastat situace, kdy většina lidí jistou právní normu odmítá vnitřně, ale na venek ji přesto dodržuje. Na základě čeho k tomu to dochází? Možná kvůli tomu, že lidé mají svědomí a povědomí o tom, že kdyby tuto normu nedodržovali, i když jsou proti ní, tak by došlo ve společnosti k tomu, že by si každý řekl, že se mu nějaká norma nelíbí a tak ji nebude dodržovat. V tomto okamžiku by nastal ve společnosti zmatek a lidé by nevěděli, co od druhých očekávat. Jako příklad můžeme uvést daně, kdy lidé o nich neradi slyší a nemají je rádi, a přesto je „poslušně“ zaplatí.
K tomu tématu se mi velice líbila myšlenka pana Knappa, kde se zamýšlí nad tím, zda součástí právního vědomí je i znalost práva. Pokud by tomu tak bylo, tak uvádí, že by právní vědomí podvodníků a zlodějů bylo na vyšší úrovni než vědomí poctivých lidí. Jak je ale známo, tak poctiví lidé jednají podle zákona, aniž by ho znali, protože mají právní vědomí vyvinuté správných směrem.
(úvaha psaná ke zkoušce)
Žádné komentáře:
Okomentovat